Polemika s tím, že upcycling je nevýznamnou nebo škodlivou praktikou

Upcycling se může setkat s některými kritickými názory, které zpochybňují jeho význam nebo přínos pro životní prostředí. Některé z těchto názorů jsou:

Upcycling je reálně nevýznamnou praktikou několika málo lidí, která nemá žádný reálný dopad na životní prostředí, jde spíše o módu malé skupiny lidí ve vyspělých zemích: Tento názor tvrdí, že upcycling je jen okrajovou aktivitou, která nemůže ovlivnit masovou produkci a spotřebu nových materiálů a produktů. Tento názor také přehlíží skutečnost, že upcycling je součástí širšího konceptu cirkulární ekonomiky, která usiluje o maximalizaci využití a hodnoty materiálů a produktů v celém jejich životním cyklu. Upcycling tak není jen módním trendem, ale strategií pro snižování odpadů, zvyšování efektivity a podporu udržitelnosti. Upcycling také není jen praktikou vyspělých zemí, ale i rozvojových zemí, kde se lidé musí vypořádat s nedostatkem zdrojů a infrastruktury. Upcycling může být pro tyto lidi zdrojem příjmů, úspory peněz nebo sociálního začlenění.

Tento názor je neopodstatněný a zavádějící, protože:

  • Upcycling má reálný dopad na životní prostředí tím, že šetří energii a materiály, snižuje odpad a zvyšuje hodnotu a kvalitu materiálů a produktů. Například studie ukázala, že upcyklování starých triček do nových triček může snížit spotřebu energie o 55 %, spotřebu vody o 77 % a emise CO2 o 66 % ve srovnání s výrobou nových triček.
  • Upcycling není jen praktikou několika málo lidí, ale rostoucím fenoménem, který se šíří po celém světě. Existuje mnoho iniciativ, organizací nebo hnutí, které podporují upcycling jako způsob života nebo podnikání. Například The Upcycle Project je platforma, která propojuje designéry, značky a spotřebitele s cílem podpořit upcyklování oděvů. The Upcycle Foundation je nezisková organizace, která podporuje upcyklování jako řešení pro snižování textilního odpadu. The Upcycle Movement je komunita lidí, kteří se zajímají o upcyklování jako způsob osobního rozvoje a sociální změny.
  • Upcycling není jen móda malé skupiny lidí ve vyspělých zemích, ale globálním trendem, který odráží změnu hodnot a postoje lidí k životnímu prostředí. Lidé se stále více zajímají o původ a dopad materiálů a produktů, které používají nebo kupují. Lidé také hledají způsoby, jak být kreativní, originální a šetrní k životnímu prostředí. Upcycling jim nabízí možnost vyjádřit svou osobnost, styl nebo poselství prostřednictvím materiálů a produktů, které používají nebo vytvářejí.

Upcycling praktikovaný jednotlivci reálně životnímu prostředí škodí, protože průmysl je připraven na zpracování odpadů lépe, má k tomu technologie a pracuje s odpady v kontrolovaném a regulovaném prostředí: Tento názor tvrdí, že upcycling je neefektivní nebo nebezpečný proces, který může vést k uvolňování toxických látek do ovzduší nebo vody. Tento názor také přehlíží skutečnost, že průmyslové zpracování odpadů není bezproblémové a také má své environmentální dopady. Například spalování odpadu produkuje emise skleníkových plynů a popel obsahující těžké kovy nebo dioxiny. Mechanická recyklace snižuje kvalitu materiálů a vyžaduje další energii a chemikálie pro jejich čištění a přetavení. Chemická recyklace je stále ve vývoji a vyžaduje vysokou teplotu a tlak pro rozklad plastů na monomery nebo oleje . Upcycling naopak šetří energii a materiály tím, že používá odpad jako surovinu pro nové produkty bez nutnosti jejich degradace nebo transformace.

Tento názor je neopodstatněný a zavádějící, protože:

  • Upcycling není neefektivní nebo nebezpečný proces, ale inteligentní a bezpečný způsob, jak využít odpad jako zdroj pro nové produkty. Upcycling vyžaduje minimální energii nebo chemikálie pro zpracování odpadu. Upcycling také zabrání uvolňování toxických látek do ovzduší nebo vody tím, že zachovává integritu materiálů. Například studie ukázala, že upcyklování plastových lahví do vláken může snížit spotřebu energie o 79 %, spotřebu vody o 86 % a emise CO2 o 71 % ve srovnání s výrobou nových vláken.
  • Průmyslové zpracování odpadů není bezproblémové a také má své environmentální dopady. Průmyslové zpracování odpadů vyžaduje velké množství energie nebo chemikálií pro degradaci nebo transformaci materiálů. Průmyslové zpracování odpadů také produkuje další odpad nebo emise, které mohou být škodlivé pro životní prostředí. Například studie ukázala, že spalování odpadu produkuje asi 0,8 kilogramu CO2 na kilogram spáleného odpadu. Studie také ukázala, že mechanická recyklace plastů produkuje asi 0,2 kilogramu CO2 na kilogram recyklovaných plastů.
  • Upcycling není v konkurenci s průmyslovým zpracováním odpadů, ale je s ním komplementární. Upcycling se zaměřuje na materiály nebo produkty, které by jinak byly považovány za nepoužitelné nebo obtížně využitelné.

Přílišné prodlužování životnosti výrobků v dnešním světě nepřináší zisk na životním prostředí, protože je žádoucí používat výrobky novější, s lepším designem a technologicky pokročilejší, protože jsou k prostředí šetrnější od počátku, šetří energii, materiály i náklady: Tento názor tvrdí, že nové produkty jsou vždy lepší než staré produkty z hlediska environmentálního výkonu. Tento názor také přehlíží skutečnost, že výroba nových produktů vyžaduje spotřebu nových surovin a energie, což má negativní dopad na životní prostředí. Například výroba jednoho kilogramu bavlny vyžaduje asi 10.000 litrů vody a 1,5 kilogramu pesticidů. Výroba jednoho kilogramu polyesteru vyžaduje asi 60 megajoule energie a produkuje asi 5,5 kilogramu CO2. Upcycling naopak prodlužuje životnost produktů tím, že jim dodává novou funkci nebo estetiku, aniž by bylo nutné spotřebovat nové zdroje. Upcycling také podporuje kreativitu a inovaci tím, že umožňuje vytvářet originální a jedinečné kousky.

Tento názor je neopodstatněný a zavádějící, protože:

  • Nové produkty nejsou vždy lepší než staré produkty z hlediska environmentálního výkonu. Nové produkty mohou mít sice lepší design nebo technologii, ale také mohou mít vyšší spotřebu energie nebo materiálů během svého používání nebo údržby. Nové produkty také mohou mít kratší životnost nebo nižší kvalitu než staré produkty. Nové produkty také mohou být obtížně recyklovatelné nebo opravitelné. Například studie ukázala, že nové chytré telefony mají vyšší environmentální dopad než starší modely kvůli jejich složitosti, častější výměně a nižší recyklovatelnosti.
  • Výroba nových produktů vyžaduje spotřebu nových surovin a energie, což má negativní dopad na životní prostředí. Výroba nových produktů produkuje velké množství odpadu, emisí a znečištění během těžby, zpracování, dopravy a balení surovin. Výroba nových produktů také ohrožuje přírodní zdroje a biologickou rozmanitost tím, že zabírá půdu, vodu a lesy. Například studie ukázala, že výroba jednoho notebooku produkuje asi 190 kilogramů odpadu a 270 kilogramů CO2.
  • Upcycling prodlužuje životnost produktů tím, že jim dodává novou funkci nebo estetiku, aniž by bylo nutné spotřebovat nové zdroje. Upcycling šetří energii a materiály tím, že používá odpad jako surovinu pro nové produkty bez nutnosti jejich degradace nebo transformace. Upcycling tak snižuje potřebu výroby nových produktů a tím i jejich environmentální dopad. Upcycling také podporuje kreativitu a inovaci tím, že umožňuje vytvářet originální a jedinečné kousky, které mohou být atraktivnější, užitečnější nebo odolnější než původní materiály nebo produkty. Upcycling také vyjadřuje osobnost, styl nebo poselství svých tvůrců nebo uživatelů.

Jana Bernátková

Čtěte také


Uveřejněno

v

od

Značky:

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *