Upcycling v umění: Jak čeští umělci tvoří z odpadu

Upcycling je proces, při kterém se odpadní materiály nebo produkty přeměňují na nové materiály nebo produkty s vyšší hodnotou nebo kvalitou. Upcycling je metoda a koncept, jimiž umělci mohou vyjádřit svou kreativitu, originalitu a poselství prostřednictvím materiálů a produktů, které by jinak byly považovány za bezcenné. A upcycling je rovněž cesta, jak umělci mohou přispět k udržitelnosti a sociální změně tím, že poukazují na environmentální problémy, nabízejí alternativní řešení nebo zapojují publikum do interaktivních zážitků.

V tomto článku si představíme dva české umělce, kteří se zabývají upcyclingu v umění a jejich konkrétní díla. Popiseme také, jak jejich díla reflektuje kritika a jak veřejnost a jak se tito umělci s reflexí svých děl vypořádávají.

Veronika Richterová

Veronika Richterová je česká umělkyně, která se od roku 2004 věnuje tvorbě z plastových lahví PET. Používá různé metody technologického zpracování, jako je řezání, ohřev, kroutení nebo tavení, aby z plastových lahví vytvořila sochy inspirované přírodou nebo karikaturou. Její díla zahrnují velké zahradní instalace (krokodýli, orchideje nebo obří netopýři visící ze stromů), stejně jako neobvyklé svítidla pro interiér.

Veronika Richterová nazývá svou tvorbu PET-ART, protože PET je zkratka pro polyethylentereftalát, technický název pro běžný plast, se kterým pracuje. Spolu se svým manželem Michalem Cihlářem, grafickým designérem, otevřela v roce 2007 PET-ART Museum. Je to jakýsi akademický ústav věnující se všemu a všemu týkajícímu se plastových lahví – od podrobných účtů o tom, jak se design PET lahví vyvíjel po rozdíly ve složení mezi jednotlivými druhy lahví i jejich společnými rysy. PET-ART Museum je také domovem sbírky více než 3 000 plastových lahví, které Veronika Richterová shromáždila ze 76 zemí celého světa.

Veronika Richterová se zajímá o plastovou láhev nejen jako o materiál pro své barevné sochy. Také píše podrobně o používání plastových lahví v různých zemích a historii jejich masové produkce. V rozhovoru pro Huffington Post popisuje experimentální proces tvorby svých plastových soch: „Princip je velmi jednoduchý; každá PET láhev má tendenci se zmenšit při ohřevu. Podle mé zkušenosti je však těžké proces regulovat, protože různé druhy lahví mají různou kvalitu a jejich chování je často nepředvídatelné. Takže moje práce byla vždy plná dobrodružství. Konečná socha je obvykle výsledkem mnoha experimentů. Největší výhodou je, že je všude spousta materiálu zdarma. Mám speciální dům plný lahví, které jsem našla, což je moje ‚pokladnice‘, kam mohu jít a vybrat si, s čím chci pracovat.“

Veronika Richterová je uznávanou umělkyní, která vystavovala svá díla v mnoha zemích a galeriích. Její díla jsou také součástí několika veřejných i soukromých sbírek. Její díla jsou oceňována pro jejich kreativitu, originalitu a humor, stejně jako pro jejich ekologické poselství. Některé citáty z kritiky a veřejnosti jsou:

• „Veronika Richterová se stala jakousi guru, pokud jde o upcyclingu plastových lahví, aby vytvořila přírodně inspirované a karikaturní sochy. Ekologicky uvědomělá umělkyně začala svou plastovou praxi (nazvanou PET-ART) v roce 2004 a od té doby vyvíjí metody přetváření plastových objektů do uměleckých děl.“ (Design Indaba)
• „Její práce jsou neuvěřitelné – nejen kvůli tomu, co dokázala udělat s plastem, ale také kvůli tomu, jak dokázala zachytit podstatu každého tvora.“ (Upcyclist)
• „Její díla jsou nesmírně působivá a krásná. Je úžasné vidět, jak dokázala proměnit odpadní materiál v něco tak úžasného.“ (Návštěvnice výstavy)

Jakub Berdych

Jakub Berdych je český umělec a designér, který se od roku 2002 věnuje tvorbě z recyklovaných materiálů, jako jsou sklo, porcelán nebo kovy. Používá různé metody technologického zpracování, jako je řezání, lepení, svařování nebo lakování, aby z recyklovaných materiálů vytvořil sochy, nábytek nebo doplňky. Jeho díla jsou často inspirována historií, kulturou nebo politikou České republiky. Jeho díla zahrnují velké instalace (socha svatého Václava z plastových židlí nebo mapa Československa z plechovek), stejně jako drobné předměty (svícny z porcelánových lžiček nebo šperky z mincí).

Jakub Berdych je zakladatelem a spolumajitelem společnosti Qubus Design Studio, která se zabývá designem interiérů a produktů s recyklovanými materiály. Společnost Qubus Design Studio také provozuje galerii Qubus + RARE, která prezentuje díla českých i mezinárodních umělců a designérů pracujících s recyklovanými materiály.

Jakub Berdych se zajímá o recyklovaný materiál jako o zdroj inspirace a provokace. V roce 2017 vytvořil instalaci z plastových kbelíků, kterou nazval Ohrožené druhy. Instalace byla součástí výstavy Designblok v Praze a představovala různé druhy zvířat, která jsou ohrožena vyhynutím nebo lidskou činností. Berdych chtěl poukázat na paradox, že plastové kbelíky jsou také ohroženým druhem, protože jsou nahrazovány modernějšími materiály. Zároveň chtěl upozornit na problém nadměrné spotřeby a znečištění plastem. Berdych řekl: „What sense does it make? Firstly, I enjoy making such things. These exhibits are just free concepts, they were not meant to be used and useful, they are just objects of art. It may sound strange, but plastic buckets and glass have changed my perception of materials.“

Jakub Berdych je uznávaným umělcem a designérem, který vystavoval svá díla v mnoha zemích a galeriích. Její díla jsou také součástí několika veřejných i soukromých sbírek. Její díla jsou oceňována pro jejich kreativitu, originalitu a humor, stejně jako pro jejich historický, kulturní nebo politický kontext. Některé citáty z kritiky a veřejnosti jsou:

• „Jakub Berdych není snílek, ale sklorealista. Ví, co si může dovolit on, a co materiál. Potenciál má pro něj smysl jen tehdy, je-li skutečně využit. Není to ale studené racio. V jeho vidění světa je totiž neustále přítomna až dětská radost z prvního nalézání, jakou by si rád uchoval každý.“ (Petr Nový, kurátor výstavy Sklorealismus)
• „What sense does it make? Firstly, I enjoy making such things. These exhibits are just free concepts, they were not meant to be used and useful, they are just objects of art. It may sound strange, but plastic buckets and glass have changed my perception of materials.“ (Jakub Berdych, autor děl)
• „Jeho díla jsou nesmírně působivá a originální. Je úžasné vidět, jak dokázal proměnit recyklované materiály v něco tak krásného a smysluplného.“ (Návštěvnice výstavy Sklorealismus)

Závěrem lze říci, že upcycling v umění je zajímavým a aktuálním fenoménem, který ukazuje možnosti a potenciál odpadních materiálů pro umělecké vyjádření a komunikaci. Čeští umělci Veronika Richterová a Jakub Berdych jsou předními představiteli tohoto směru, kteří dokázali vytvořit originální a jedinečná díla z plastových lahví PET nebo recyklovaného skla, porcelánu nebo kovů. Jejich díla jsou oceňována pro jejich kreativitu, originalitu a humor, stejně jako pro jejich ekologické, historické, kulturní nebo politické poselství. Jejich díla také reflektují různé pohledy na upcycling jako na způsob udržitelnosti, protestu nebo edukace.

Jana Bernátková

Čtěte také

• Upcycling: Co to je, proč je důležitý a jak ho praktikovat

Reference

• Design Indaba, „The plastic bottle artworks of Veronika Richterová“, December 9, 2016.
• Upcyclist, „Upcycled plastic bottle creations by Veronika Richterová“, April 12, 2015.
• Huffington Post, „Veronika Richterová Transforms Plastic Bottles Into Works Of Art“, November 11, 2014.
• DesignMag.cz, „Jakub Berdych starší vystavuje v Praze svůj jedinečný sklářský realismus“, January 17, 2018.
• Naše kultura.cz, „Jakub Berdych st. – Sklorealismus“, February 10, 2018.
• Material Times.com, „Designer Jakub Berdych: One day, a plastic bucket can be endangered too“, May 15, 2017.