Rudolf Samohejl je současný vizuální umělec, který se zabývá různými formami výtvarného umění, včetně sochařství, instalací, videa, performance a kresby. Narodil se v roce 1987 v České republice, vystudoval Edinburgh College of Art ve Skotsku a nyní žije střídavě mezi Českou republikou a Belgií. Jeho tvorba je ovlivněna procesy a estetikou designu a architektury, ale také otázkami týkajícími se technologií, urbanizace a konzumu. Zajímá ho, jak tyto systémy ovlivňují fyzický a psychický stav člověka. Jeho díla jsou často interaktivní a zvou diváka k účasti. Samohejl je nazývá “sochařské situace”, které nejsou definovány médiem nebo materiálem, ale specifickým konceptem a prostorem.

V posledních letech se věnuje tvorbě “přirozené virtuální skutečnosti”, ve které používá zastaralé materiály jako metaforu pro problémy vyspělých technologií. Používá humor jako způsob zveličení a narušení běžných návyků. V současné době je rezidentem v Cité des arts v Paříži za podpory Českého centra v Paříži a Francouzského institutu v Praze. Pracuje na projektu “Châteaux d’Europe”, který zkoumá datová centra jako symboly digitálního světa. V tomto článku se podíváme na některá z jeho děl a projektů, která ilustrují jeho uměleckou poetiku a záměry.

Jedním z děl, které ilustrují uměleckou poetiku a záměry Rudolfa Samohejla, je Pasivní pracovník (Jambické čtyřverší) z roku 2014. Jedná se o čtvercový objekt z kovových tyčí, který autor nejprve postavil na opuštěném prostranství v Českých Budějovicích, kde byl vystaven počasí a lidem po dobu tří týdnů. Poté objekt přemístil do galerie MeetFactory v Praze, kde ho obrátil naruby a vytvořil tak kontrast mezi venkovním a vnitřním prostorem. Tímto způsobem autor poukázal na rozdíly mezi veřejným a soukromým, mezi funkcionalitou a nefunkčností, mezi viditelností a neviditelností. Objekt také odkazoval na poetiku jambického čtyřverší jako tradiční formy české poezie.
V rozhovoru pro Artalk.cz autor řekl: “Pasivní pracovník je pro mne metaforou pro toho člověka nebo společnost jako celek. Je to o tom jak se chováme k sobě navzájem i k prostoru kolem nás.” Objekt byl inspirován jedním z “ne-míst”, která autor zkoumal ve své tvorbě. Tato místa jsou charakterizována tím, že vypadla z logiky urbanistického plánování nebo přírodních zákonů. Autor je považuje za zajímavé a inspirativní, protože nabízejí možnost experimentu a hry s měřítkem, formou a funkcí. Objekt byl také ovlivněn jambickým čtyřverším jako básnickou formou, která má pevnou strukturu a rytmus. Autor si hrál s tímto principem a vytvořil objekt, který má čtyři rohy, čtyři strany a čtyři tyče na každé straně. Objekt také obsahuje slova “pasivní pracovník” napsaná na jedné straně jambickým čtyřverším. Autor tak propojil sochařství a poezii, dvě různé formy uměleckého vyjádření.

Dalším dílem, které ilustruje uměleckou poetiku a záměry Rudolfa Samohejla, je Federace vztahů z roku 2017. Jedná se o instalaci složenou z různých objektů vyrobených z betonu, nalezených materiálů a 3D-tištěných prvků. Objekty jsou uspořádány do abstraktních kompozic na podlaze nebo na stojanech. Instalace je doplněna videem, které ukazuje proces vzniku objektů a jejich manipulaci. Instalace je o vztazích mezi lidmi, věcmi a prostorem. V rozhovoru pro Art Antiques autor řekl: “Federace vztahů je o tom, jak se věci navzájem ovlivňují, jak se tvoří nové vztahy a jak se tyto vztahy mění. Je to o tom, jak se člověk stává součástí systému, který si sám vytváří.”
Objekty jsou inspirovány různými zdroji, jako jsou architektonické modely, nábytek, hračky nebo sochy. Autor je kombinuje a přetváří tak, že ztrácejí svou původní funkci a identitu. Autor také používá různé materiály a techniky, jako jsou beton, dřevo, kov, plast nebo 3D-tisk. Divák také může sledovat video, které ukazuje autorovu práci s objekty a jejich transformaci; video tak nabízí další rovinu čtení instalace.
Třetím dílem, které ilustruje uměleckou poetiku a záměry Rudolfa Samohejla, je Life Table z roku 2020. Jedná se o sochařskou situaci, která se skládá z velkého dřevěného stolu, na kterém jsou umístěny různé objekty a materiály. Některé z nich jsou přirozené, jako například rostliny nebo kameny, jiné jsou umělé, jako například plastové lahve nebo kovové plechy. Stůl je osvětlen reflektory a doprovázen zvukovou stopou. Situace je o životě a smrti, o cyklech přírody a kultury, o kontrastech mezi organickým a anorganickým. V textu pro Městskou galerii Týn nad Vltavou autor napsal: “Life Table je pokusem o zobrazení života jako neustálého pohybu mezi různými stavy existence. Je to o tom, jak se život projevuje v různých formách a materiálech, jak se transformuje a regeneruje.”
Situace je interaktivní a zve diváka k účasti. Divák může pohybovat objekty po stole nebo je skládat do nových konfigurací, může také sledovat zvukovou stopu, která ukazuje různé zvuky související s životem, jako například dech, tep srdce nebo hlas.

Posledním dílem, jímž ilustrujeme uměleckou poetiku a záměry Rudolfa Samohejla, je Zhluboka se nadechni z roku 2021. Jedná se o sochařskou situaci, která se skládá z různých objektů a materiálů, které autor našel nebo vyrobil během lockdownu. Objekty jsou uspořádány do abstraktních kompozic na podlaze nebo na stěnách. Situace je o dýchání a jeho významu pro život.
V textu pro Galerii Měsíc ve dne autor napsal: “Zhluboka se nadechni je pokusem o zobrazení dýchání jako základního principu existence. Je to o tom, jak dýchání propojuje člověka s okolním světem, jak je zdrojem energie a inspirace, ale také jak je ohroženo různými faktory, jako jsou znečištění, nemoci nebo stres.”
Rudolf Samohejl je současný vizuální umělec, který se zabývá různými formami výtvarného umění, včetně sochařství, instalací, videa, performance a kresby. Jeho tvorba je ovlivněna procesy a estetikou designu a architektury, ale také otázkami týkajícími se technologií, urbanizace a konzumu. Zajímá ho, jak tyto systémy ovlivňují fyzický a psychický stav člověka. V tomto článku jsme se podívali na některá z jeho děl a projektů, která ilustrují jeho uměleckou poetiku a záměry.
Jana Bernátková

Napsat komentář: n188app Zrušit odpověď na komentář