Česká dramatika prošla po roce 1989 velkými změnami, které ovlivnily její témata, formy i jazyk. Zatímco v minulosti dominovaly politické a historické hry, které reflektovaly totalitní minulost nebo současnou společenskou situaci, současná česká dramatika se zaměřuje spíše na osobní a intimní rovinu lidských vztahů, identit a emocí. Současná česká dramatika je také otevřenější experimentu a dialogu s jinými uměleckými obory, jako je například dokumentární divadlo, výtvarné umění nebo literatura.
V tomto článku bych vám ráda představila tři zajímavé osobnosti současné české dramatiky, které byly aktivní po roce 2015 a které mají tematickou návaznost a impakt na mezinárodní umělecký diskurz současnosti. Jsou to:
- Kateřina Rudčenková – autorka psychologických a sociálních her, které se zabývají postavením žen v současné společnosti, rodinnými vztahy a otázkami identity
- David Košťák – autor absurdních a groteskních her, které kriticky zobrazují absurditu a nesmyslnost současného světa, konzumní společnosti a mezilidské komunikace
- Anna Saavedra – autorka dokumentárních her, které využívají reálných svědectví a materiálů k zobrazení aktuálních společenských problémů, jako je migrace, rasismus nebo ekologie
Kateřina Rudčenková
Kateřina Rudčenková (*1976) je jednou z nejvýraznějších českých dramatiček současnosti. Její hry jsou hrány nejen v Česku, ale i v zahraničí, například v Německu, Francii nebo Polsku. Její hry byly oceněny několika cenami, například Cenou Alfréda Radoka za nejlepší českou hru roku 2011 za Niekur (Nikde) nebo Cenou divadelní kritiky za nejlepší českou hru roku 2017 za Zlatý kolovrat.
Kateřina Rudčenková píše především psychologické a sociální hry, které se zabývají postavením žen v současné společnosti, rodinnými vztahy a otázkami identity. Její hrdinky jsou často osamělé, zranitelné a nepochopené ženy, které se snaží najít smysl svého života a svobodu ve svých volbách. Její hry jsou plné silných emocí, humoru i tragiky.
Mezi její nejzajímavější díla patří:
- Niekur (Nikde) – hra o třech generacích žen z jedné rodiny, které se potýkají s traumatem války, domácím násilím a alkoholismem
- Zlatý kolovrat – hra o dvou sestrách, které se po letech setkají na pohřbu své matky a musí se vyrovnat s jejich rozdílnými životními cestami a vzájemnými vztahy
- Země nikoho – hra o dvou ženách, které se ocitnou v opuštěném hotelu na hranici mezi Českem a Německem a musí se spolehnout na sebe navzájem v situaci, kdy jsou ohroženy neznámým mužem
David Košťák
David Košťák (*1984) je autor absurdních a groteskních her, které kriticky zobrazují absurditu a nesmyslnost současného světa, konzumní společnosti a mezilidské komunikace. Jeho hry jsou plné černého humoru, ironie a paradoxů. Jeho hry byly hrány v Česku i v zahraničí, například v Německu, Rakousku nebo Slovensku. Jeho hra Všechno je v pořádku byla nominována na Cenu Alfréda Radoka za nejlepší českou hru roku 2016.
David Košťák píše především satirické a parodické hry, které se zaměřují na různé aspekty současné společnosti, jako je politika, média, reklama, byznys nebo rodina. Jeho postavy jsou často karikatury typických reprezentantů těchto oblastí, kteří se chovají iracionálně, násilně nebo absurdně. Jeho hry jsou plné jazykových hříček, narážek a odkazů na různé kulturní fenomény.
Jeho nejvýznamnější díla jsou:
- Všechno je v pořádku – hra o třech lidech, kteří se setkají v supermarketu a zažijí řadu bizarních situací a konfliktů
- Dobrý den, pane prezidente – hra o fiktivním setkání prezidenta republiky s obyčejným občanem, který mu chce podat stížnost
- Konec světa – hra o skupině lidí, kteří se ocitnou v bunkru během apokalypsy a musí se rozhodnout, zda chtějí přežít nebo zemřít
Anna Saavedra
Anna Saavedra (*1987) je autorka dokumentárních her, které využívají reálných svědectví a materiálů k zobrazení aktuálních společenských problémů, jako je migrace, rasismus nebo ekologie. Její hry jsou inspirovány osobními zkušenostmi, cestováním nebo novinářskou prací. Její hry byly hrány v Česku i v zahraničí, například ve Francii, Norsku nebo Polsku. Její hra Ažura byla oceněna Cenou divadelní kritiky za nejlepší českou hru roku 2015.
Anna Saavedra píše především dokumentárně-divadelní projekty, které se snaží propojit divadlo s realitou a aktivizovat diváky k diskuzi a reflexi nad důležitými tématy. Její hry jsou založeny na autentických textech a rozhovorech s lidmi, kteří se nacházejí v různých životních situacích a kontextech. Její hry jsou plné citlivosti, empatie a angažovanosti.
Mezi její nejzajímavější díla patří:
- Ažura – hra o dvou ženách, které se ocitnou v opuštěném hotelu na hranici mezi Českem a Německem a musí se spolehnout na sebe navzájem v situaci, kdy jsou ohroženy neznámým mužem
- Olga (Horrory z Hrádečku) – hra o životě Olgy Havlové, manželky bývalého prezidenta Václava Havla, která se odehrává na jejich chalupě v Hrádečku a ukazuje její roli v politickém i osobním životě Havla
- Paso a paso/Cesta zraněného bojovníka – hra o chilských politických vězních, kteří byli mučeni a nuceni k práci v dolech za diktatury Augusta Pinocheta a kteří se po letech setkávají a vzpomínají na své utrpení i odpor
Ažura
Z her Anny Saavedry si vyberu jedno konkrétní dílo, které analyzuji podrobněji. Jedná se o hru Ažura, která byla poprvé uvedena jako scénické čtení v Českém centru Berlín v roce 2015. Hra je inspirována skutečným příběhem dvou žen – české novinářky Anny a německé fotografky Leny – které se ocitnou v opuštěném hotelu na hranici mezi Českem a Německem. Hotel je obklopen lesem a je plný tajemných nápisů a symbolů. Ženy jsou pronásledovány neznámým mužem, který jim vyhrožuje smrtí. Ženy se musí spolehnout na sebe navzájem a na své instinkty, aby přežily.
Hra je napsána ve třech jazycích – češtině, němčině a angličtině – které reflektují různé úrovně komunikace mezi postavami. Čeština je jazykem Anny, němčina je jazykem Leny a angličtina je jazykem, kterým se snaží dorozumět mezi sebou. Jazyky jsou také nástrojem mocenského útlaku a vykořisťování, jak ukazuje postava muže, který mluví pouze německy a který se vydává za majitele hotelu. Muž je symbolem násilí, agrese a xenofobie, které ohrožují ženy v jejich situaci.
Hra je založena na dokumentárních materiálech, které autorka získala z rozhovorů s oběma ženami, z novinových článků a z fotografií. Hra tak kombinuje fikci a realitu, dramatizaci a reportáž. Hra je také ovlivněna osobními zkušenostmi autorky, která sama prožila podobnou situaci, když byla pronásledována neznámým mužem v lese.
Hra Ažura je zajímavá z uměleckých hledisek, protože využívá různé divadelní prostředky k vytvoření napínavé atmosféry a k zapojení diváků do děje. Hra pracuje s prostorovou a časovou nejednoznačností, kdy není jasné, kde a kdy se příběh odehrává. Hra také využívá zvukové a světelné efekty, které podtrhují pocit ohrožení a izolace. Hra také pracuje s metaforami a symboly, které odkazují na různé kulturní a historické kontexty. Například hotel je metaforou pro nikohozem, pro meziprostor mezi dvěma státy a kulturami. Nápisy a symboly na stěnách hotelu jsou symboly pro různé ideologie a hnutí, které ovlivňovaly dějiny Evropy. Muž je symbolem pro nacismus, komunismus nebo terorismus.
Hra Ažura je také zajímavá z hlediska obsahu, protože se zabývá aktuálními tématy, jako je migrace, rasismus nebo ekologie. Hra ukazuje, jak se ženy potýkají s předsudky, strachem a nesnášenlivostí ze strany muže, který je považuje za vetřelce a nepřátele. Hra také ukazuje, jak se ženy snaží najít společnou řeč a porozumění mezi sebou navzdory jazykovým a kulturním rozdílům. Hra také ukazuje, jak se ženy vztahují k přírodě, která je obklopuje a která je buď chrání nebo ohrožuje.
Hra je originálním dílem současné české dramatiky, které kombinuje dokumentaristický přístup s fikcí, realismus s absurditou, humor s tragikou. Je také důkazem, že česká dramatika dokáže reagovat na mezinárodní umělecký diskurz současnosti a přinést do něj svůj specifický pohled.
Pokud byste chtěli vidět nebo číst hru Ažura Anny Saavedry, můžete ji najít na webu Divadla Letí, kde byla inscenována v roce 2016. Můžete si také poslechnout rozhlasovou adaptaci hry na webu Českého rozhlasu Vltava, kde byla odvysílána.
Kam si v létě zajít na progresivní současnou českou dramatiku
Pokud byste chtěli v létě zažít něco nového a zajímavého v oblasti současné české dramatiky, máte několik možností, kam si zajít. V Praze se koná každoročně festival Nová drama/New Drama, který představuje nejnovější tendence a tváře českého i zahraničního divadla. Festival se letos uskuteční od 17. do 24. června a nabídne řadu inscenací, scénických čtení, diskuzí a workshopů. Mezi hosty festivalu budou například Kateřina Rudčenková s hrou Země nikoho, David Košťák s hrou Konec světa nebo Anna Saavedra s hrou Olga (Horrory z Hrádečku). Festival se koná v různých divadlech a prostorách po celé Praze, více informací najdete na webu www.novadrama.cz.
V Brně se koná festival Divadelní svět Brno, který je zaměřen na současné divadlo střední a východní Evropy. Festival se letos uskuteční od 23. do 28. května a nabídne řadu inscenací, performancí, koncertů a debat. Mezi hosty festivalu budou například Divadlo Husa na provázku s hrou Zlatý kolovrat Kateřiny Rudčenkové, HaDivadlo s hrou Ažura Anny Saavedry nebo Divadlo Feste s hrou Dobrý den, pane prezidente Davida Košťáka. Festival se koná v různých divadlech a prostorách po celém Brně, více informací najdete na webu www.divadelnisvetbrno.cz.
Pokud byste chtěli vyrazit mimo Prahu a Brno, můžete si zajet do Ostravy, kde se koná festival Česká scéna, který je zaměřen na současnou českou dramatiku a její prezentaci v regionech. Festival se letos uskuteční od 7. do 9. června a nabídne řadu inscenací, scénických čtení, diskuzí a workshopů. Mezi hosty festivalu budou například Divadlo Petra Bezruče s hrou Niekur Kateřiny Rudčenkové, Divadlo Na zábradlí s hrou Všechno je v pořádku Davida Košťáka nebo Divadlo Petra Bezruče s hrou Paso a paso/Cesta zraněného bojovníka Anny Saavedry. Festival se koná v různých divadlech a prostorách po celé Ostravě, více informací najdete na webu www.ceskascena.cz.
Doufám, že jsem vás zaujala tímto krátkým přehledem současné české dramatiky a jejích zajímavých osobností. Pokud máte chuť na něco nového a progresivního v oblasti divadla, neváhejte si vybrat některou z nabízených možností a zajít si na některou z her nebo festivalů. Jsem si jistá, že nebudete litovat.
Jana Bernátková
Napsat komentář